Kazachstán 2008

proč Kazachstán

Jednoduchá odpověď. Loni v Mongolsku se nám zalíbilo natolik, že jsme chtěli zažít něco podobně hezkého,ale přitom jsme se nechtěli vracet zpět do Mongolska. Jenže to jsme se přepočítali. Kazachstán je naprosto jiná země než Mongolsko. Je vyspělejší, jejich step spíše přechází v poušť a roviny vás opustí snad pouze na úbočí Himalájí u Almaty. V této zemi o zakulacení Zeměkoule věděli od pradávna,protože je vidět nejen u Kaspického či Aralského jezera, ale všude kde projíždíte. My Kazachstán projeli po jeho obvodu skoro celý a příroda se opravdu příliš neměnila, což ovšem neznamenalo, že nebyla zajímavá. Všude kolem nás se potulovaly stáda velbloudů, jak jednohrbých, tak dvouhrbých, “kazašské vypelichané surikaty“, pasoucí se koně, či ovce a kozy vás provází jak na cestách, tak v jídelníčku.

Je to země bez turistů, a když říkám bez turistů, tak vím co říkám. Kazaši slovo turisti vlastně nechápou a není se ani čemu divit. V celém Kazachstánu jsme narazili jen na jednoho zahraničního turistu a i ten se v té zemi objevil spíš náhodou. Pokud jsme nějakému domorodci řekli, že jsme turisti, následovalo mnoho doplňujících otázek typu, a to tu jako studujete či pracujete, nebo jste novináři. Prostě slovo turisti neznají, nikam sami nejezdí a sami se nikam taky nepodívají.

Celý pobyt jsme byli pronásledováni policajty, snažili jsme se to brát jako hru, ale nepovedlo se nám to. Začali jsme jim spíš říkat gestapáci či čepičáři. Je to opravdu policejní stát a myslet si, že po tom co překročíte hranice už po vás neštěkne ani pes, je úplně mylná.

Kazachstán je rozhodně země pro cestovatelské začátečníky. Ceny jsou vesměs dané (viz kapitola ceny). Samozřejmě, že se vás snaží občas natáhnout, ale nedosahuje to umění jiných asijských zemí. Doprava je celkem snadná a přehledná, jídlo sice ne příliš rozmanité, ale střevních problémů se až tak bát nemusíte. Kriminalita i ta drobná je minimální a strachu v noci zažíváte opravdu málo.

Ale pokud máme zemi hodnotit jako celek, už bychom se do ní nevrátili. Vesměs nemá co nabídnout. O památky nezakopnete nikde v celé zemi, příroda zajímavá, ale monotónní, a pokud potkáte čepičáře klidíte se, nebo mate jistotu, že půjdete ukazovat „pašaporty“ na stanici. Ale i přes to, jsme móóóóc rádi, že jsme Kazachstán poznali. Pohostinnost, upřímnost a nezištnost prostých lidí byla úžasná a mnohokrát vynahradila veškeré jiné nedostatky této země.

památky a architektura

Památek v Kazachstánu příliš nepotkáte. Řekněme spíše, že tu nejsou. V hlavním městě Astaně, jsme navštívili historické museum, které ovšem stojí za to. Má několik pater a mají ho opravdu velmi pěkně uděláno, jen jim velmi často chybí nápisy v angličtině, ale pokud zvládáte ruštinu či kazaštinu, nebude mít problém J Historické museum se také nachází v Almatě (bývalém hlavním městě, dříve nazývaném Alma-Ata). Nápisy v angličtině tu také nenajdete, ale stojí za to ho vidět. Město Turkistán je Kazachy považováno za nábožensky významné poutní místo. Město na nás působilo velice uklidňujícím dojmem, v jeho středu stojí mohutné mausoleum, ve kterém je pohřben první velký turecký muslim Yasaui. Nechal ho vystavět král Timur na konci 14. století. Timur ale zemřel dříve, než bylo dostavěno a od té doby se nenašel nikdo, kdo by jeho stavbu dovedl do konce. Navštívení této stavby třikrát v životě se vyrovná jako jedné návštěvě Mekky.





fauna a flora

velbloudi Kazachstán má rozlohu 2,7 mil km2 a i přes to, je jeho krajina výrazně monotónní. Její step přechází spíše ve vyprahlou poušť a roviny kopírují zakulacení zeměkoule. Kolem vás z různých otvorů vykukují malá opelichaná zvířátka, která jsme pojmenovali „kazašské vypelichané surikaty“ J, pokud se pohybujete pěšky, tu a tam narazíte na malého hada, který má z vás ale takový strach, že většinou peláší rychle pryč. Ze zvířat potkáte všude velbloudy, koně, ovce či kozy.

Ovšem jiný ráz krajina v blízkosti Almaty. Almata sama o sobě leží ve výšce asi 1000m.n.m, ale hned v její blízkosti se začínají tyčit vrcholky Thian Shanu. Pokud se do nich vydáte, spatříte nádheru a zažijete pořádné dobrodružství. Nikde nikdo (tedy tam, kde někdy někdo byl je nebetyčný nepořádekL), jen vrcholky ke kterým míříte, zasněžené a majestátně se tyčící shlížejí k vám dolů. Však všichni, kdo ve vysokých horách byli, ví J.

strava a voda

Než se vydáte do nějakých vzdálenějších míst, nezapomeňte si vzít sebou dostatek jídla a vody. Strava v Kazachstánu není problém. Jídlo seženete všude, a pokud se dostanete do míst, kde není obchod a někoho poprosíte, rád vám pomůže. Problém je jedině ve stepi, tam vám nepomůže nikdo, jelikož tam na desítky i stovky kilometrů nikdo není. Mezi národní jídla patří bišbarmak (nudlové těsto vyválené do placky, natrhané na kusy, uvařené skopové a brambory, celé zalité vývarem, jí se pouze rukama a je to výborné J) Dalším jídlem je plov, u nás byste toto jídlo nazvali, velice mastné rizoto. Jako první část chodu si často Kazaši dávají laghman, neboli hustá nudlová, mastná polévka. A jídlo o kterém píší všechny knihy, šašlik, prostě masový špíz J. Ceny jednotlivých jídel se výrazně liší, podle toho, kde se chcete najíst. My hledali levná jídla, ale i v jejich „jídelnách“ jsou ceny různorodé. Na rušném místě ve městě, zaplatíte v průměru o 3-5$ na jídle víc. Běžné ceny se ale pohybují v průměru okolo 2-4$ za porci, připočítáte-li ale čaj, chleba, většinou za oběd pro dva vysolíte okolo 7-10$. Budete-li se balit doma, nezapomeňte nějaké české bonbóny pro místní děti. Budete-li se totiž pohybovat i na vesnicích, máte velkou šanci, že vás pozvou k sobě domů a je velice vhodné jim dát alespoň nějakou maličkost. My sebou vozíme bompary a pohlednice Brna J. Voda často není. O vodu musíte často žádat místní, ti mají studny, ale že byste potkávali nějaké řeky či jezera ve kterých byste si nabrali vodu či se umyli, tak s tím moc nepočítejte. Pokud na nějakou narazíte většinou vypadá pitně, ale její dezinfekci bychom nepodceňovali. Dokonce zaplatíte-li si hotel (hostely v Kazachstánu nejsou), vyptejte se zda jim teče voda a ještě to nezapomeňte zkontrolovat. Poptáte-li se, zda neteče jen v nějakou určitou hodinu nebo den, můžete předejít škaredému překvapení. Dokonce, když jsme se z hor vrátili do Almaty, do stejného hotelu, kde jsme byli před týdnem a tenkrát bylo vše v pořádku (dokonce tekla voda i teplá). Tak nyní se nám stalo, že voda prostě nebyla se. Se slovy, zaplatili jste levný hotel, tak co byste chtěli, jsme začali poznávat zvláštnosti Kazachstánu J. V té chvíli rezignujete na to, že smrdíte jak tchoři a smíříte se s tím, že jiný kraj, jiný mrav J.

doprava

V Kazachstánu není absolutně problém. Vlaky vás dovezou z velkého města do druhého naprosto bez problémů. Je dobré si lístky obstarávat den dopředu, ale jelikož my byli v této zemi mimo sezónu (září, říjen), sehnali jsme je většinou ještě daný den. Vlaky jsou hermeticky uzavřené, ale nějak jim chybí vzduchotechnika s klimatizací a funguje pouze topení. Je opravdu nesnesitelné, když spíte na horních palandách, topí i když to není třeba a okna nejdou otevřít, potíte se jako králíci. L Ale nic s tím nenaděláte. Autobusy se většinou dopravíte na méně vzdálené lokality (do stovek km). Pro nás Čechy není domluva s místními složitá, a to ani pro nás, co jsme ruštinu neměli. Oni na nás rusky my slovensko-česky a jde to. S angličtinou toho moc nepořídíte. Takže vyptat se odkud a kdy jede autobus, je poměrně snadné. Dokonce mají autobusy přesné časy odjezdu a ty se také dodržují. Pozor si dejte, že ne všechny autobusy jezdí každý den, takže se může stát, že někam dojedete, ale odjet můžete až za dva dny J. Taxikáře potkáte všude a jsou ochotni vás zavést kam chcete i stovky km, ale pak za to taky pěkně vysolíte. My se taxíky nepohybovali, v podstatě všude jezdí místní doprava, takže to není třeba. Dejte si ale pozor, tak jako všude v Asii, tak i tady na vás budou zkoušet fígle, jakože autobus dnes nejede, či vlak zrušili… nenaleťte J Na i z letiště v Astaně je velice jednoduché se dostat. Vydáte-li se doprava, po té co vyjdete před letištní halu a ujdete asi 100m, najdete zastávku, nastoupíte do autobusu č. 10 a vyjedete. Pokud vystoupíte až na konečné, dostanete se přímo před vlakové nádraží. Dejte si pozor na cenu, jen během měsíce co jsme v Kazachstánu byli, se cena zdvojnásobila. Velice jednoduše ji zkontrolujete, měli by vám dát lístek, na kterém je cena napsána.

ubytování

Kde jsme spali…?
na horách

v hotelu

u místních

na pláži

v sadu

na smetišti

na heliportu

Je v Kazachstánu velice problematické, pokud nemáte sebou poměrně hodně nadutou peněženku. Ceny uvedené v průvodci celkem sedí a moc si nemyslete, že najdete něco levnějšího. V Kazachstánu naprosto chybí hostely, ceny se pohybují pro cestovatele našeho rázu v naprosto astronomických částkách a přitom služby tomu naprosto neodpovídají. Ceny hotelu nás po příletu do Astany dokonce natolik vyděsili, že jsme se rozhodli ještě ten den odjet. V Astaně se ceny pohybují od 40$ výše a to ještě narazíte na dost protivný personál. V Almatě si příliš nepolepšíte. My si vybrali ubytovnu (koleje) na ulici Satpaev, kde přenocování stojí 20$ (pro dva). Bylo to široko daleko to nejlevnější, ale taky jsme se nevyspali. Okno přímo na rušnou ulici zaručovalo, že neusnete a voda netekla ani studená. Dejte si pozor, jedna z bábušek, co sedí za pultíkem, se vás bude snažit obrat. Vybrat peníze za odložené batohy či vybrat více peněz za noc. Až řeknete, že vám nevadí, pokud na pokoji bude i někdo další, tak sleví. Například v Aktau nám s výrazem bohéma jedna paní řekla, že u nich ubytování stojí 100$ na noc. Byli jsme natolik šokováni, že jsme ještě jednou vyšli ven, jestli jsme správně a opravdu, znovu jsme viděli hnusný panelový dům do kterého nás všichni posílali, že tam levně přenocujeme. Ale my na ně vyzráli a úplně náhodou sehnali číslo na Naděžnu Petrovnu, která nám pronajala svůj panelový byt, za 40$ (což bylo v tomto městě úplně zadarmo). Byli jsme jako v ráji, tekla voda a my se po týdnu mohli umýt, celý byt pro nás a to v podstatě ve středu města. Rozhodně ale nepočítejte, že cena odpovídá kvalitě. Vždy si ověřte zda teče voda, jestli neteče jen některé hodiny, či dny. Do kolika hodin máte pokoj vyklidit. Nedávejte z ruky pas, ale vždy jejich kopii. V hotelu se nám nikdy nestalo, že by se cukali a my pas z ruky dáváme velice neradi. V hotelu jsme všeho všudy spali 4x, ostatní dny jsme vždy hlavu složili někde ve stanu či pod širákem. Nemusíte se ničeho bát, pokud budete stavět stan někde blízko lidských obydlí na vesnici, rozhodně budete středem pozornosti a pravděpodobně budete pozváni na večeři a nocleh. Strach jsme z lidí neměli a pokud jsme náhodou podlehli vlastním představám, stačilo se chovat tiše, stavět stan za tmy a člověk měl pocit, že je naprosto v bezpečí. Nejkrásnější večery, ale byly, když nás nějaká rodina hostila u sebe doma. Budete-li se potulovat okolo vesnic, máte vlastně zaručeno, že se o vás postarají J

ceny

Náš denní rozpočet byl 40$ pro dva. Kurz se pohyboval 1$ - 119 tenge Kazachstán je dražší země, než jsme doposud navštívili, ale pokud se v ní naučíte „chodit“ zvládnete to J Hotelové ceny: viz ubytování Ceny jednotlivých jídel se výrazně liší, podle toho kde se chcete najíst. My hledali levná jídla, ale i v jejich „jídelnách“ jsou ceny různorodé. Na rušném místě ve městě, zaplatíte v průměru o 3-5$ na jídle víc. Běžné ceny se ale pohybují v průměru okolo 2-4$ za porci, připočítáte-li čaj, chleba, tak většinou za oběd pro dva vysolíte okolo 7-10$. Základní jídla co kupujete denně: kulatá větší placka (chléb) – kolo 50tenge šašlik – 220-mnogo J tenge 1l fanty – 110 tenge Ceny na přesuny: Za vlaky zaplatíte poměrně vysoké ceny, ale to je pochopitelné, protože cesta většinou zabere den a více a kilometry, které urazíte, už raději po pár dnech ani nepočítáte. Například přejezd mezi Astanou Almatou je dlouhý asi 1260km, trvá okolo 19h a stojí 6088 tenge (pro jednoho). Kurz v době, kdy jsme tam byli, byl 1$ - 119 tenge. Za autobusy naopak zaplatíte naprosto směšné ceny, pokud jedete opravdu autobusem, pohybují se sazby spíše v jednotlivých dolarech. Jízda menší dodávkou, která vás sveze pár stovek km stojí k 10$. Např: cesta z Almaty do Kegenu (asi 200km)vás vyjde na 12$. Taxíky neuvádíme, tak nějak s nimi nejezdíme, a tak vám neporadíme J

nakupování

Pokud se jedná o běžné potraviny, není naprosto problém, pokud se neocitnete sami uprostřed stepo-pouště či zapadlé vesnici, kde doporučuji mít vlastní vařič a jídlo s vodou. Jedná-li se o dárky, nastává problém. Kazachstán je naprosto aturistická země a s tím se taky táhnou problémy ohledně obchodu se suvenýry či čímkoli co byste chtěli dovést domů. Jediné obchůdky najdete v Turkistánu či Astaně, možná Almatě, ale žádný super výběr nenajdete. Nějakou velice typickou věc je také těžko vypíchnout, vše co je v Kazaschtánu už jsme viděli v Turecku či Mongolsku. Takže letos jsme si z cest nedovezli, krom pár čepiček a šátků, prakticky nic.

komunikace s domorodci

Ta je velice jednoduchá. Anglicky se nedomluvíte v podstatě nikde, zato rusky všude. Místní lidé mají ve škole na výběr mezi jazyky, které mohou studovat, ale ve velké většině si vyberou ruštinu, a tak nám cestovatelům nezbývá než se přizpůsobit J Nelekejte se, prostě si vezměte rusko-český slovník a se slovenštinou to zvládnete. My jsme z generace, kdy ruština už nefrčela, nikdy jsme jí nevěnovali pozornost, a i tak jsme se domluvili. Jediné pořádné kazašské slovo, které jsme používali bylo děkuji: „Rachmět“












nemoci

Kazachstán, pokud jde o nemoci, je výborná země pro odjezd na poslední chvíli. Jako všude byste měli projít očkováním proti -hepatitidě A,B -břišní tyfus -meningitida A,C -japonská encefalitida (při dlouhodobějším pobytu) -chřipka -tetanus (v dospělosti po 10 letech)

No, a pak samozřejmě všechny očkování, kterými jste prošli v dětství. Antimalarika nejsou potřeba. Pokud jde o vybavenost lékárničky, mělo by v ní být vše co si berete na takovéto dlouhodobější cesty. Poměrně dobrý seznam najdete v Lonely Planet. Nezapomeňte širokospektrá antibiotika a nějaké z tetracyklinové řady (na případný, naprosto výjimečně se vyskytující, dýmějový mor přenášený svišti). Díky malému zastoupení vitamínů v potravě si nezapomeňte nějaké multivitaminy (ne jen vit C) a berte je po celou dobu pobytu. Léky proti bolesti se hodí jako výborný dárek pro místí obyvatelstvo.

jak a na co se připravit

Jediné, co nás překvapilo, byly policejní hlídky, které jsou naprosto všude. Připravte se, že pokud vás policajti uvidí, budou přinejmenším chtít vaše pasy, vědět proč jste tu, jestli nevezete bomby, stříkačky a setkání nebude zrovna příjemný rozhovor. My se vždycky vůči šaržím chováme pokorně, protože moc nevíme co nám můžou, ale v této zemi se ve mně mísilo nasrání s absurdním smíchem. Naštěstí nakonec vždycky vyklidili prostor a my většinou vesele pokračovali dále v tom co jsme dělali.

Jinak je Kazachstán velice klidná země, s ničím co by vás příliš šokovalo. Ani mlaskání, srkání, flusání či jiné projevy, které jsou v Asii časté, tu moc nefrčí. Možná pouze nekonečné posmrkování, kdy vám dokonce odmítnou vzít nabídnutý kapesník s tím, že ho nepotřebují, a tak zvesela dále posmrkávají i několik hodin.

co nezapomenout na cestu

Rozhodně si vezměte veškeré tábornické vybavení. Stany, spacáky (hodí se teplé), vařiče (my jsme měli benzínový, nějaké bomby na plyňáky se prý taky dají sehnat), nějaké instantní jídlo (čínské polívky seženete i na některých vesnicích), oblečení do vedra, ale i proti dešti (když zaprší je dost kosa, někdy nemusí ani pršet a je zima ☻). Nezapomeňte kapky do vody, lékárnu, kartičku ISIC (klidně prošlou, kontrolují to jen občas ☻), pepřový sprej na nevyzpytatelné psy. Pokud máte ještě místečko v batohu, může se hodit pytlačka na ryby, v jezerech jich je spousta. Pokud nemáte místo nebo se rybolov nevydaří, určitě si kupte alespoň nějakou rybku od domorodců a opečte na ohni, je to opravdu mňamka. Nezapomeňte vzít něco co zanecháte u místních jako dárečky

Náš seznam věcí na cestu

doklady

S sebou musíte mít –

pas s dobou platnosti nejméně půl roku. Kopie pasu. Vízum, které se vydává na Kazašsko-čínské ambasádě. K vyřízení víza potřebujete pozvání. Poptejte se na místech, kde se dají vyřídit pozvání do Ruska, ale problém to rozhodně je. L pojištění platební kartu letenky ISIC řidičský průkaz (pokud se rozhodnete jet vlastní dopravou, jen pozor při autonehodě, nadržují místním)

Dejte si pozor při výměně peněz. V několika bankách nás poslali pryč, protože se jim nechtělo pracovat a jinde nám chtěli dát naprosto nevýhodný kurz. Velmi dobrý kurz je na letišti, vůbec se tam nebojte vyměnit více peněz, lepší než pak pobíhat po městečkách a shánět kde vás vůbec obslouží ☺. S cestovními šeky vám moc neporadíme. Nemáme s nimi dobré zkušenosti z minulých cest, a když byl v Mongolsku občas problém vyměnit i dolary, do šeků bychom se ani moc nepouštěli a pokud ano, určitě si je vyměňte v nějakém velkém městě.

průvodce a mapy

Průvodce:

Jediného průvodce, kterého jsme v Čechách sehnali, byl Lonely Planet. Pokud máme tohoto průvodce zhodnotit, tak stál za prd. Takový typ cestování, o jaký my stojíme, autor asi moc nezná a podle toho to také vypadá.

Shrnutí věcí, na které si dejte pozor:

Měřítka u map často nesedí a vzdálenosti jsou mnohem větší. Samotné mapky jsou nepřesné a chybí v nich některé ulice. Některé mapky měst v průvodci úplně chybí. Na mapkách nejsou zakresleny některé důležité body. (př. Market ze kterého mají odjíždět maršrutky. U ulic vedoucích z města není jasné do jakého dalšího města vedou a tak se těžko orientuje) Ověřte si i informace o místech a časech odjezdů na místa kam míříte, nemusí totiž sedět to co píšou v průvodci. Místo aby byly cesty popsány jak se na dané místo člověk dostane i pěšky, nebo místní dopravou, je tu jen odkaz na „levný“ taxík. Ceny za benzín jsou dvojnásobné a zároveň s tím se zvedá i cena dopravy. A plno jiných mírně znepříjemňujících informací. Pokud to shrneme, průvodce si kupte, protože jste jinak bez něj trošku ztraceni, místní vám můžou nakecat úplně co chtějí a můžete minout, nějakou pěknou zajímavost. Ale nevěřte jen bezhlavě tomu co píší.

Mapy:

S mapami je také potíž. Ty které seženete v Evropě jsou velice strohé. Některá města na nich úplně chybí, jiná se jmenují trošku jinak. Nějakou mapu seženete přímo na místě, ale že by to byla výhra, tak to rozhodně ne J.